|
|
Hudební produkce na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově po roce 1989
Suchanová, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o provozování opery v netradičním plenérovém prostoru otáčivého hlediště v Českém Krumlově a to v nejkontroverznějším období jeho existence - tedy po rekonstrukci v roce 1989. Na základě toho vzniklou kauzu, zmapovala autorka v kapitole Přestavba - stav po sametové revoluci, která kontextuje v jaké situaci dané inscenace vznikaly. První část práce je věnována historii provozování divadla v zámecké zahradě a nese název Znovuobjevení zámecké zahrady v Českém Krumlově pro divadelní produkce. V další kapitole Historie opery před otáčivým hledištěm se autorka zaměřila podrobněji na vývoj opery v českokrumlovské zámecké zahradě a řeší konkrétní inscenační a dramaturgické limity tohoto prostoru. Na základě analýz tří různých inscenací Verdiho Rigoletta v kapitole Tři Krumlovští Rigolettové pojednala jakým způsobem ovlivňuje tento prostor podobu inscenací. Jednotlivé inscenace zároveň zasadila do celkového historického kontextu tohoto divadla a vytvořila obraz divadla u odborné veřejnosti v kapitole Obraz otáčivého hlediště u odborné veřejnosti v letech 1995-2013. Závěr práce tvoří kapitola Budoucnost otáčivého hlediště, která navazuje na předchozí část stručně mapující vzniklou kauzu a nastiňuje potenciální vývoj další existence unikátního divadla.
|
|
|
Dramaturgický a inscenační profil Činohry Jihočeského divadla v letech 2006 - 2013
Hrádková, Šárka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích je důležitou kulturní institucí již od konce první světové války. Navzdory různým peripetiím je stále jedinou profesionální mnohasouborovou divadelní scénou v Jihočeském kraji. Díky vedení divadelního ředitele Jiřího Šestáka se zde od roku 2004 do současnosti výrazně umělecky rozvíjela opera a opereta, balet, činohra i divadelní tvorba pro děti a mládež. Soubor činohry začal v roce 2006 s novým uměleckým vedením Martina Glasera pracovat na jasné dramaturgické i inscenační linii. Martin Glaser se spolu s dramaturgyní Olgou Šubrtovou zaměřil na současné světové i domácí drama, často uváděné v české premiéře, a na spolupráci s významnými osobnostmi české divadelní scény. Přímo pro soubor činohry vznikly za Glaserova vedení působivé inscenační texty i samotné inscenace a podařilo se navázat pravidelný kontakt s význačnými českými divadelními režiséry. Činohra Jihočeského divadla se pod vedením Martina Glasera stala uznávanou, definovatelnou a současnou.
|
|
|
Herec regionálního divadla v období normalizace a transformace
Dušáková, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl rozkrýt skrze osobní výpovědi pomocí (sebe)reflexí svět jednoho z regionálních divadel a jeho činovníků. První část je věnována českobudějovického Jihočeskému divadlu jako celku. Především prezentuje s jakými ambicemi a v jakých podmínkách je toto regionální (oblastní) divadlo činitelem na kulturním poli. Prostor je dán i alternativní scéně, Otáčivému hledišti v Českém Krumlově, především z pohledu repertoáru a (ne)uvědomování si jeho vyjímečnosti i provozních limitů. V druhé části je divadlo a především jeho činovníci podrobeni reflexi v očích diváků a "jiných" lidí. Je vnímání pozitivního nebo negativního rázu a uvědomuje si veřejnost potřebuju kultury a její vliv na každodenní život či náročnost herectví jako povolání? V třetí části promlouvají samotní herci a lidé od divadla a s jejich pomocí je rekonstruován jejich umělecký svět i reflexe sebe samých a hereckého řemesla obecně. Prostor je dán i zamyšlení, zda je rozdíl být umělcem v regionálnálním nebo pražském divadle a zda se v divadelním světě hodně změnilo s rokem 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hudební produkce na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově po roce 1989
Suchanová, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o provozování opery v netradičním plenérovém prostoru otáčivého hlediště v Českém Krumlově a to v nejkontroverznějším období jeho existence - tedy po rekonstrukci v roce 1989. Na základě toho vzniklou kauzu, zmapovala autorka v kapitole Přestavba - stav po sametové revoluci, která kontextuje v jaké situaci dané inscenace vznikaly. První část práce je věnována historii provozování divadla v zámecké zahradě a nese název Znovuobjevení zámecké zahrady v Českém Krumlově pro divadelní produkce. V další kapitole Historie opery před otáčivým hledištěm se autorka zaměřila podrobněji na vývoj opery v českokrumlovské zámecké zahradě a řeší konkrétní inscenační a dramaturgické limity tohoto prostoru. Na základě analýz tří různých inscenací Verdiho Rigoletta v kapitole Tři Krumlovští Rigolettové pojednala jakým způsobem ovlivňuje tento prostor podobu inscenací. Jednotlivé inscenace zároveň zasadila do celkového historického kontextu tohoto divadla a vytvořila obraz divadla u odborné veřejnosti v kapitole Obraz otáčivého hlediště u odborné veřejnosti v letech 1995-2013. Závěr práce tvoří kapitola Budoucnost otáčivého hlediště, která navazuje na předchozí část stručně mapující vzniklou kauzu a nastiňuje potenciální vývoj další existence unikátního divadla.
|
host ::
RSS.